Česky English

Michal Sadílek o debutu v Lize mistrů: Neskutečné

13.12.2018

Michal Sadílek pro Nehoda Sport po debutu v Lize mistrů: Ještě pořád mi to nedochází

Pět dní, a během nich úplné kotrmelce ve fotbalovém životě. Minulý pátek hrál Michal Sadílek poprvé za áčko PSV Eindhoven v Eredivisie, a v úterý večer nastoupil na slavném San Siru proti Interu Milán v Lize mistrů! „Neskutečné. Asi nikdy na tohle nezapomenu,“ říká talentovaný 19letý záložník pro stránky agentury Nehoda Sport.

Dojmů jsi asi plný po návratu z Itálie, že?

„Mně to ještě nějak nedochází, co všechno se stalo. Ale je to fakt neskutečné, užil jsem si to moc.“

Zkus nějak popsat to úterý před tvým prvním startem v Lize mistrů.

„Začalo to tím, že jsem byl v širší nominaci k zápasu. To, že nakonec půjdu i na lavičku, jsem se dozvěděl dvě hodiny před utkání. Vždycky je to takové nejisté, protože dva hráči z kádru musí na tribunu. Já šel na lavičku, to byla první skvělá zpráva.“

Co pak, když jste dorazili na San Siro?

„Strašný humbuk, hodně fanoušků. Inter měl velkou šanci na postup, už od rozcvičky byla na stadionu neuvěřitelná atmosféra. A jak nastupovala naše základní sestava, pak začala hrát hymna Ligy mistrů, do toho sedmdesát tisíc fanoušků... Neuvěřitelné. Navíc jsme dobře začali, dali jsme gól, Inter byl sice lepší, měl víc šancí, ale nás zase držel náš brankář Zoet, podal další skvělý výkon jako v předchozích zápasech skupiny.“

Kdy jsi měl první signál, že půjdeš na plac?

„Po poločase, když se šlo do kabiny, mi asistent řekl, ať se jdu rozběhat. V tu dobu jsem cítil, že bych se na hřiště mohl dostat.“

A v 65. minutě se šlo na věc...

„V tu dobu nás Inter docela dost zatlačil, ve středu hřiště jsme nesbírali odražené balony a Guti, kterého jsme pak střídal, už byl docela unavený, přece jen nemá takový zápasový rytmus. Pak za mnou došel kondičák, že mám pět minut, abych se nachystal. V tu dobu jsem si začal uvědomovat, co se stane, a že kvůli tomu jsem začal hrát jako malý kluk fotbal.“

Co ti během těch pěti minut běželo hlavou?

„Abych řekl pravdu, tak jsem byl víc nervózní před pátečním debutem v lize. Přece jen to byl první start před větší kulisou za PSV, a i když tady bylo ještě dvakrát víc lidí, tak už jsem trochu tušil, do čeho zhruba jdu.“

Jak jsi se cítil pak na hřišti?

„Nastoupil jsem akorát, když jsme se bránili, musel jsem rychle zajet do našeho obranného bloku. A pak jsem dostal první přihrávku od stopera Viergevera, naštěstí se mi to podařilo zpracovat. (smích) Rozehrál jsem na De Jonga a hned to bylo lepší, když jsem se takhle chytnul.“

V zápase jsi měl nebezpečný centr, pak dostal žlutou kartu...

„Myslím, že to bylo v pohodě. Akorát jsem se hned po zápase díval na ten inkasovaný gól, protože jsem se v tom taky cítil namočený. Dobíhal jsem k Politanovi, který pak centroval na gól, chtěl jsem vědět, co jsem mohl udělat líp. Obě naše křídla totiž byla na druhé straně a já to dobíhal ze středu pole. Věděl jsem, že Politano půjde na levou nohu, dal takhle v zápase snad deset centrů, na druhou stranu ten gól si Inter zasloužil, měl dost šancí. Ale zároveň si myslím, že celková remíza je taky spravedlivá za to, co jsme předvedli a za naši bojovnost.“

Jak se po tom týdnu debutů cítíš? Posunulo tě to jakoby do jiného světa?

„Já říkal, že to je asi nejhezčí týden, který jsem jako fotbalista zažil. Tohle v člověku zůstane asi napořád, na tohle nezapomenu.“

Nastoupil jsi v utkáních a pomohl k výhře 6:0 nad Excelsiorem a k remíza 1:1 na Interu. Kdyby to takhle šlo dál...

„Je to super, ale pořád říká, že jdu od zápasu k zápasu. Ani nevím, za koho budu hrát příští týden, třeba druhou ligu za juniorku... Soustředím se jen na další utkání a takhle k tomu budu přistupovat dál, nestresuju se, že musím být zase aspoň na lávce s áčkem. Je to pro mě lepší.“

Klienti

Naši dodavatelé

Nike Adidas Puma

Naši partneři

Lenka Nehoda Sport Ball*}